Co jsem si vzala vzala...

4. listopadu 2014 v 16:17 | Lenin |  Kecy v kleci
Když jsem se před téměř dvěma roky jako čerstvá devatenáctka s chutí vrhala do nového bydla a opouštěla komfortní mamahotel, byla jsem matinkou varována, že se budu muset začít sama starat o domácnost a měla bych to ještě pořádně zvážit. Mlaskala jsem na ní a pohazovala ručkou za hlasitého doprovodu mého oblíbeného ježišmarjamatko. Přece se nestěhuju do chlíva, Muže si hezky vychovám a bude to na pohodu, myslela jsem si. Chyba. Máma měla pravdu. Vzala jsem si prase. :)


Zlato, jsem doma!
To, že se velevážené hlava rodiny vrátila domů, je na první pohled zřejmé. Stačí projít bytem.
Začneme v předsíni. Ve dveřích se ležérně povaluje bota. Leží na boku, nedýchá. Těžko říct, kam při setřásání z nohy odletěla její kolgyně. Možná za batoh s použitým oblečením, jenž si Mužíček přivezl z výletu a neobtěžoval se ho vyprázdnit do koše na prádlo. Smradlavý ponožky zplihle visí přes lem zipu, trenky leží kousek stranou. Zůstaly tak poté, co Muž násilím ze zavazadla vytáhl noutbuk a odešel s ním neznámo kam. Cestu do ložnice zdobí nejrůznější svršky, kterých bylo třeba se zbavit, než pán domu pohodlně zaplul do peřin. Zatímco kalhoty zůstaly smutné a zmačkané na židli v kuchyni společně s mikinou, tričko přesně mířenou střelou katapultoval Muž na pracovní stůl. Fusekle se válí uprostřed místnosti na koberci srolované do úhledných oválků.

Z nový se pije nejlíp!
Jsem ten typ člověka, co nápoje nejradši konzumuje rovnou z lahve, aby si zbytečně nešpinil nádobí. Můj Muž trpí zcela opačným postižením. Na každé napití si nutně potřebuje vzít novou sklenici či hrneček. A protože pije dost, není neobvyklé, že se za den různě po bytě nashromáždí klidně i osm nádob. Ano, čtete správně. RŮZNĚ PO BYTĚ. Kde Muž zrovna dopije, tam nádobí zanechá, a tak mám mytí nádobí o to zajímavější, že si ho ještě nejdřív musím najít.

Dělaj to tak v televizi!
Můj Muž tak nějak obecně rád špiní nádobí. Když se rozhodne, že bude vařit, chce se mi brečet. Po vzoru televizních kuchařů si totiž veškeré potřebné ingredience připraví do talířů a mističek. Na každou ochutnávku je pak potřeba vzít si novou lžíci či vidličku, a tak u nás není neobvyklé, že na přípravu jednoho kuřecího vývaru pro dva strávníky padne tolik kusů nábobí, jako bychom pořádali megalomanskou narozeninovou oslavu o osmi chodech.

Je libo aquapark?
Asi si říkáte, že bych ho měla nechat všechno nádobí za trest vydrhnout a ono by ho to jeho televizní vaření po čase přešlo. Jo, já to zkoušela, jenže tu spoušť, co ten chlap nadělá při mytí nádobí si nikdo z vás neumí představit. Na lince se lesknou louže s příměsí jaru. Podlaha v kuchyni se rázem stává modrou lagunou; jen vypustit rybičky. Kocour se vyděšeně krčí v předsíni a nemůže se dostat do ložnice, protože se vody bojí. Muž se v ložnici usmívá a vesele volá: "Umyl jsem ti nádobí, lásenko, jsi ráda?" Nádobí, linku, podlahu, kočku a dvě patra sousedů pod náma.

Koukej, osmiřadá Rubikova kostka!
Podobná medvědí služba se koná, když se Muž dvakrát do roka vrhne na úklid. Porotože je puntičkář, dává si záležet a ze strartu vytahá všechno harampádí, aby vybral nehodící se kousky a odnesl je k popelnicím. Bohužel při tom přebírání dost často narazí na nějakou neodolatelnou věc, se kterou si okamžitě musí jít hrát, a máme po úklidu. Takže z relativně malýho nepořádku se stává binec obřích rozměrů, a to se vyplatí.

Král kapesníčků!
Absolutně nesnáším rýmičková období. Ne snad že by se Muž po vzoru ostatních příslušníků svého pohlaví změnil v umírající trosku neschopnou dát si vařit vodu na čaj, to nikoliv (v tomto směru si nemohu stěžovat, rýmičky neseme u nás doma statečně!), ale bohatě mi to vynahrazuje všudypřítomná záplava papírových kapesníčků. Jsou všude. V peřinách, pod polštářem, na zemi, na stolech, v poličkách, VŠUDE. Absolutním vrcholem je Mužův zvyk zastrkávat si použité cáry papírových kapesníků za gumu od trenýrek. To se na něj pak večer toužebně vrhnete a mimo toho, po čem bažíte, na vás z trenek vypadne pár krásných posmrkaných kamarádů. Prostě erotika hadr.


Ale stejně ho strašně miluju.
 


Komentáře

1 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 16:31 | Reagovat

Mně teda pobavilo to jeho vaření. :D Mističky vedou!

2 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 16:31 | Reagovat

Omg, "mě", samozřejmě.

3 Jarka Jarka | Web | 4. listopadu 2014 v 17:15 | Reagovat

Hm, tak s tím mým to snad po letech výcviku už není tak zlé, ale i kdybych nebyla doma, tak bych věděla co dělal podle otevřených dvířek od kredence, kde si bral hrnek na kávu, zavírám po něm i dvířka skříňky, kde má trika a teď se dívám na stůl, kde zůstaly ležet rohlíky, máslo a salám, které už nevrátil do ledničky. Jo a taky pořád něco hledá třeba neví, kde má kapesníky, nebo nenajde novou zubní pastu. Jsou to prkotiny, ovšem jednou za čas vypěnííím! :D  [:tired:]

4 Lenin Lenin | 4. listopadu 2014 v 17:38 | Reagovat

[1]: Vskutku roztomilý zvyk, že? :D

[3]: Ano, jídlo do lednice rovněž zásadně nevrací. Nedejbože abych někam odjela na delší dobu, to bych pak objevila na stole rozteklý máslo a smradlavou šunku. :-D

O hledání ani nemluvím, pořád něco nemá a já mám vědět, kam to dal. -_- Všichni jsou stejný. :D

5 Janča Janča | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 17:48 | Reagovat

Ježiši, v tom úplně vidím toho svého! :D Ještě že jsme spolu poměrně krátce a do společného bydlení se nehrneme (a třeba ani nikdy žádné nebude), takže se zatím stresovat nemusím. Když se ale někde o sebe musíme postarat sami, tak s nádobím je to podobné a ještě je umyté jen trochu, protože ty přilepené drobky přece dolů nejdou! :D Ponožky a trenky má taky ve zvyku válet na podlaze, ale když k němu přijdu, tak si je běží hodit alespoň na chodbu (kde jsou vidět ještě víc, tak nevím, co to má za smysl). Ze skleniček naštěstí pije nerad, ale za to u něj bývá 5 poloprázdných pet lahví a 3 prázdné (mami, ukliď to). S hraním si s věcma, které bych měla vyhodit jsem zase expert já, ale o to tu teď nejde. :D

6 Ann Ann | 4. listopadu 2014 v 19:36 | Reagovat

Při čtení jsem se srdečně chechtala a jásala: nejsem v tom sama...!! :D
A taky ho miluju. :-)

7 Ann Ann | 4. listopadu 2014 v 19:41 | Reagovat

Jo a navíc je velmistrem v nedovíravosti všeho, co má nějaká dvířka.
Když na můj hloubavý dotaz jednoho dne odpověděl ligicky mužským protiargumentem: "vždyť tam dneska ještě určitě půjdu", odzbrojena jsem se naučila při svých cestách domem automaticky a mimoděk všechny dveře,dvířka/šuplíky dovírat. :-)
Jsme pár. Vhodně se doplňujeme. :-P

8 Lillen Blake Lillen Blake | Web | 4. listopadu 2014 v 20:05 | Reagovat

U posledního bodu jsem se opravdu nasmála, ještě mě rozesmála ta poslední věta u toho mytí :D :D
No jo, já si taky říkám, že máma by mohla brášku do mytí nádobí jaksi popohnat (taky se u nás vrší nádobí)... asi ví, proč to nedělá :D :D

9 AB AB | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 20:50 | Reagovat

Sic přítele nemám, svého drahého otce v tom poznávám naprosto dokonale. Jo, ti chlapi jsou prostě všichni na jedno brdo, ale co bychom bez nich dělaly... Pobavila jsi mě:-))

10 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 4. listopadu 2014 v 21:28 | Reagovat

O ženatých mužoch sa zvykne hovoriť, že sú to také veľké deti... :) ale čo narobíš. Aj keby si si zobrala niekoho druhého, myslíš, že by bol iný? Nie. Bol by istý, len možno by mal iný pomer slabších stránok :). S chlapmi zle, bez chlapov ešte horšie, lebo nech sú akí sú, vždy ich budeme ľúbiť. :)
Inak, moc pekne napísané, pobavila som sa. Ďakujem :)

11 renuška renuška | Web | 5. listopadu 2014 v 13:42 | Reagovat

Závěr je všeříkající a já podotýkám, že největším zabijákem jsou - ano - kapesníčky ... ponechané v džínách připravených na vyprání. To bych vraždila! :-D
Ale stejně je strašně miluju - ty dva malý i toho velkýho :-)

12 Teeda Teeda | Web | 5. listopadu 2014 v 23:25 | Reagovat

Sakra! Já jsem asi vdaná! :D
Holka ty mě ničíš. :D

13 Ellanor Ellanor | Web | 7. listopadu 2014 v 10:43 | Reagovat

Mističky bych zakázala, ale jinak je to děsuplná historka a pro mě o to víc, že já to uklízení nemám zautomatizované. Takže i když můj muž je o něco pořádnější (ne ovšem pořádný), společnými silami to u nás vapadá asi podobně :)..

14 mengano mengano | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 8:58 | Reagovat

Teď si to všechno umocni na třetí a máš obrázek, jak to bude vypadat za pár let. Můj choť je velmi podobný tvému Muži a postupujícími lety se to jen horší :D Špinavé nádobí trousí po bytě, kelímky od jogurtu dává na zem a pokud začnu být lehce hysterická, uraženě je odnese do dřezu. Momentálně spolu nemluvíme, protože tričkem utřel vylitou naftu a pak to smrudté triko zahrabal do koše s prádlem. Což nechápu, protože jindy špinavé prádlo háže za koš. Nicméně tímto kouskem se mu podařilo dosáhnout toho, že naftou páchnou i po vyprání  moje svetry a podprdy. Ano, svého chotě miluju, ale jsou chvíle, kdy bych mu ukopla hlavu ;-)

15 Em Age Em Age | Web | 13. listopadu 2014 v 11:30 | Reagovat

To je sranda. :-D Skvělý článek.
I když tobě moc do smíchu není v takových situacích, nejspíš. :D Musím ale upřímně potvrdit pravidlo, že z nový se pije nejlíp, neboť trpím stejným zvykem jako tvůj manžel.
Ještě musím dodat, že ti závidím, že ses v devatenácti vdala. :D Kéž by ta chvíle přišla i u mě už. :D

16 Lukas Lukas | Web | 13. listopadu 2014 v 21:36 | Reagovat

Vskutku jsem se zasmal. Ale ted vazne... ono tyto rozdily mezi muzem a zenou jsou zpusobeny rozdilnou vychovou muzu a zen (i kdyz vyjimky bychom nasli take) = proto muzi zpravidla jsou podobni vyse uvedenemu clanku

17 Nettie Nettie | E-mail | Web | 14. listopadu 2014 v 20:33 | Reagovat

Upřímně jsem se zasmála :D V těch hrnečkách vidím i sama sebe (mamka z toho vždycky šílí, strašně :D )
Já mám zatím jako pozorovací materiál jen bratra a tátu, ale můžu s čistým svědomím dosvědčit, že všichni jsou vskutku stejní :D

18 Kika Kika | E-mail | Web | 15. listopadu 2014 v 18:07 | Reagovat

:D To s tou skleničkou dělám taky :D A na šéfkuchaře si ten můj hraje rád taky. Já vždycky raději odejdu, protože koukat se na to jak se zcela ZBYTEČNĚ špiní 10 misek, to je fakt o nervy!

(p.s. tajně doufám, že tento článek bude na titulce, neb je neuvěřitelně vtipný!!!)

19 Lenin Lenin | Web | 15. listopadu 2014 v 19:30 | Reagovat

[14]: Jakto, že ještě žije?! Já bych ho rozkrájela čajovou lžičkou! :D

[16]: Ano, výchova má velký vliv, chlapečky nikdo moc nebuzeruje, že jsou bordeláři, ale myslím, že i genetická výbava je zřejmá. Muži se do formy praktických a pořádných bytostí tvarují těžko. :-D

[17]: Já bratra nemám a můj otec je kupodivu na chlapa celkem pořádnej. Prádlo házel vždycky do prádelního koše a nádobí si po sobě uklízel... no, asi chyba v Matrixu. :D

[18]: Přesně, koukat se na to nedá. :) Člověk by buď zabil nebo se šel zabít. :D

Díky. :)

20 Lucy Lucy | Web | 17. listopadu 2014 v 11:17 | Reagovat

Opravdu zábavný článek, přesně pro tohle šedivé ráno. Přeju ti hodně pevné nervy ať to s ním ustojíš :D

21 Lilith Svea Drapsmann Lilith Svea Drapsmann | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 19:54 | Reagovat

Prečo som sa v tom našla? :DDDD Až na varenie :D Ja pre istotu nevarím :D Skúšala som to raz, ale nedopadlo to dobre :D Ani riad neumývam, ale to by som prirovnala k tomu ako kúpeľňa vyzerá po sprche :D A ešte si nestrkám vreckovky do gatí :DDDD Ale inač všetko pasuje na mňa :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama