Osobitý styl jízdy

26. září 2013 v 15:03 | Lenin |  Kecy v kleci
Někdo se bojí pavouků, někdo hadů, někdo tmy, někdo všeho dohromady a já - já se bojim řízení. A tak zatim co kde kdo v okolí se po hlavě vrhal na sedadlo řidiče a autoškolu měl pro sichr zaplacenou ještě než se vyrotoval z dělohy, já dlouho otálela.


Pan X. se však rozhodl, že to změní. Pan X. totiž moje životní postoje, návyky a jistoty mění celkem hojně, tak proč by nějaká autoškola měla být výjimkou? Jak se rozhodl, tak činil a postupem času degradoval všechny moje důvody proč NE až mi nezůstal ani jeden. Sklopila jsem tedy uši a šla odevzdat přihlášku.

Všechno bylo v podstatě sluníčkový, dokud jsem chodila pouze na ústní přednášky a nikdo mě nenutil k praktický stránce věci. Déšť přišlel až v úterý na první hodině trenažéru. Víte, od tý doby, co jsem v šestnácti projela sousedovic plotem, když mě otec nutil vyparkovat ze zahrady, mám zkrátka z volantu, pedálů a řadící páky stoprocentní hrůzu.

Do autoškoly jsem dorazila patnáct minut předem. Cestou jsem do sebe naházela nemalý množství nugátovejch koblih, na nervy, takže kromě toho, že jsem měla slzy na krajíčku, se mi chtělo i trochu zvracet. Uklízečka ale zrovna leštila podlahy, a protože nerada dělám problémy, místo zvracení jsem si v duchu zpívala Čtyři koně ve dvoře, což mě vždycky nějakym záhadnym způsobem uklidní.

Pět minut před pátou si pro mě přišel instruktor. Malej, milej, starej a vetchej pán. Posadila jsem se za trenažér, vysvětlila mu jak se věci maj a on mávl rukou a ujistil mě, že se podceňuju a určitě mi to půjde. Konec konců, tohle je jenom trenažér a jde vo hovno, žejo. Za pár minut o svym prohlášení určitě dost pochyboval.

Nějakym záhadnym způsobem jsem se s tim krámem nemohla rozjet. A když se mi to po čase podařilo, srazila jsem pro jistotu nějaký ty virtuální laťky na slalomu. Instruktor mi sice snažně vysvětloval, že cílem není všechno zbourat, ale bez kolize projet, avšak já toho osudnýho dne, kdy jsem poprvý bourala, nejspíš našla v demolicích nějakou podvědomou zvrhlou zálibu. Nemůžu si pomoct.

A tak jsem jim vleklý minuty ničila ten jejich virtuální svět svym osobitym stylem jízdy, dokud se hodinová ručička nedoloudala mezi šestku a sedmičku a neukončila tak obecné utrpení. Instruktor se jen nuceně usmál, popřál mi hezký večer a cestou domů určitě opakovaně děkoval bohu, že jsem ten večer jela domů autobusem. A pro blaho světa jistě doufal, že to tak už jednou pro vždy zůstane.
 


Komentáře

1 Lawiane Lawiane | Web | 26. září 2013 v 15:59 | Reagovat

Píšeš naprosto skvěle, kromě osobitého stylu jízdy je osobitý i tvůj styl psaní, isc pouze v pozitivním slova smyslu. Já řízení miluju. Miluju jízdu na koně a taky autem. Asi z toho plyne, že ráda ovládám něco, co se pohybuje rychleji než chodec. :D Na autoškolu mám jen super vzpomínky, ale trenažér ten mě taky zmučil. Vůbec jsem v něm neměla představu o prostoru kolem sebe, když to bylo jen na té pitomé promítačce a ne v realitě a ty kužely jsem taky sejmula skoro všechny. Tak ti budu držet palce, až si sedneš do normálního auta, určitě ti to půjde líp.. teda po tom, co ti to párkrát chcípne hned po nastartování. :D

2 Bareta Bareta | Web | 26. září 2013 v 16:30 | Reagovat

Takže není pravda, že teorie se už nevyučuje a každý si ji má nastudovat sám, jak to měly kamarádky?

3 Lenin Lenin | Web | 26. září 2013 v 16:55 | Reagovat

[1]: Děkuji. :)

No taky mi to přišlo ještě složitější, než kdysi v autě. Tak doufám, že až příští týden zasednu do káry, budu lepší. :-D

A jak se to dělá, že miluješ jízdu autem? Potřebuju to! :D

[2]: Jak kde, záleží na úrovni autoškoly. Je to individuální, ale najít takovou školu, kde ti věnují i pár přednášek, je asi těžký. Nikoho kromě sebe jsem o tom mluvit neslyšela. :D

4 Ta Obyčejná Ta Obyčejná | Web | 26. září 2013 v 17:09 | Reagovat

Jeeee,  tak to hodně štěstí! Já už třetí jízdu křižovala město a přiznávala svýmu neuvěřitelně sexy instruktorovi, že mám naježděno asi víc, než se na člověka bez řidičáku hodí :D. Krom toho mě odjakživa doslava dostáva do extáze třeba jízda na motorce!  

Ale většina kamarádek to má jako ty a platí na to jediné - jezdit, jezdit, jezdit :).

5 pavel pavel | Web | 26. září 2013 v 18:48 | Reagovat

Já bych řekl, že přeháníš. Jinak jsi šikovná holka. Já si tehdy zaplatil rychlokurs, takže teorii jsem se naučil doma a jízd jen pár. Tuším že to stálo  dokonce víc než normální, protože to bylo přednostní pro lidi, kteří nechtějí plýtvat svým časem.

6 Lenin Lenin | Web | 26. září 2013 v 19:40 | Reagovat

[4]: Ach jo, všichni jsou autofilové, jenom já ne! :-D

No jo, jezdit, jezdit... já se projedu tuším jen jednou, pak mě instruktor vytáhne za límec a dostanu doživotní zákaz řízení motorových i nemotorových vozidel. :D

[5]: Jinak jó, ale volat mi do rukou nesedí. :-? Kdybych nevěděla, že v tomhle případě za to geny nemůžou, řekla bych, že to mám po svý adoptivní mamince. :)

Jojo, rychlokurzy jsou dražší. A hlavně jsou jen pro talenty. :-D

7 idees . idees . | Web | 26. září 2013 v 20:24 | Reagovat

Mám pocit, že tohle mě tak za rok a půl čeká taky. Bojím se řízení, nemám vůbec odhad a už vůbec chuť si dělat řidičák, i když musí asi dost usnadnit život. Tak přeju, ať strach překonáš a nebouráš laťky na slalomu ani na silnici :D

8 Autobusák Autobusák | Web | 26. září 2013 v 20:35 | Reagovat

Prozradím ti tajemství - na trenažéru mi to taky nejde...
A k tomu že se bojíš? Kdyby jsi věděla, jak jsem se bál já, když jsem prvně sedl za volant busu... a když jsem prvně jel sám s lidma...
Jinak strach je životně důležitá věc, jen je třeba se naučit s ním zacházet. Strach ti nesmí bránit v životě. Já se bojím dodnes.
V řízení geny hrajou pramalou roli.
Spíš si najdi nějakou motivaci, nějaký cíl a pak to půjde lépe !
Věřím, že to dokážeš

9 Sentencia Sentencia | Web | 27. září 2013 v 15:29 | Reagovat

vidíš... a já se nemohla řidičáku dočkat, a tak jsem závěrečky dělala v den svých osmnáctin... :) ale každý to má jinak. U nás byl řidičák nutnost. Bydlíme na malé vesničce, autobus tu sice jezdí, ale jednou za rok, a tak to bez auta nejde. Navíc jsem už od malička byla zvyklá něco řídit, i když to byla jen fréza nebo traktor, takže jsem nějaké základy měla. Neboj se, dostaneš se do toho... chce to cvik a přemoct psychiku. Zbytečně tě to bude brzdit. Když to nebudeš mít v hlavě, nebude to ani v rukách a nohách a na jízdě to bude znát... :)

10 Jarka Jarka | Web | 28. září 2013 v 9:08 | Reagovat

Parádně jsem se u čtení pobavila a pevně věřím tomu, že ty se jednou budeš stejně dobře bavit u řízení auta. Neboj, to zmákneš a zocelená jízdami po Praze, budeš skvělá řidička. :-D

11 Lady I. Lady I. | Web | 28. září 2013 v 14:08 | Reagovat

Nezapomeň, že jde o simulaci skutečné jízdy, nejde o Grand Theft Auto! :D
Někde jsem slyšela, že české lidovky mají ve většině případů sexuální podtext, a že postava koně v písni naznačuje mužství. "Čtyři koně ve dvoře, žádnej s nima neoře" mi od té doby připadá velice úsměvná. :D

12 Sasuke Sasuke | Web | 28. září 2013 v 22:26 | Reagovat

pěkné

13 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 29. září 2013 v 23:05 | Reagovat

Já ti to věřim! Já sice nabyla takovej zabiják, ale třeba dneska, když jsem odjížděla na kolej, tak se se mnou můj drahý tatínek nechtěl ani rozloučit, protože chvíli předtim jsme přijeli od prarodičů a moje dnešní řízení byl prej takovej zážitek, že se bude muset hodně snažit, aby se uvolnil. :D A to mám tu super kartičku už přes dva roky.
Nicméně je to hodně subjektivní, že jo.. Já si jízdu užívala. :D :D
A neboj, do toho se dostaneš, i když budeš z toho řízení docela vysraná, což jsem  já furt taky. (Ale fakt jsem měla pocit, že mi to dneska už jde.)

14 shariony shariony | E-mail | Web | 13. října 2013 v 18:55 | Reagovat

Já se tedy taky bojím... Ale my máme nejdřív povinnou teorii, teprve potom nás pustí na trenažér - a pak do terénu.

15 Zuza Zuza | Web | 30. srpna 2014 v 22:48 | Reagovat

Sice s tebou nesdílím problémy týkající se řízení, ale konečně taky musím říct, že skvěle píšeš! Až si to z toho pročítám všechno od začátku. Váhala jsem, jestli si přidat k řadě podobných komplimentů, ale zmínka o písničce Čtyři koně ve dvoře mě naprosto dorazila :D A přesvědčila, že tě též musím aspoň takhle nepatrně pochválit

16 Lenin Lenin | Web | 31. srpna 2014 v 19:14 | Reagovat

[15]: Díky, moc mě to těší. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama