Jen tak, jakože ještě žiju

22. ledna 2013 v 9:01 | Lenin |  Kecy v kleci
Dneska se flákám. Mám pocit, že si to zasloužím. Přežila jsem leden v lavici a jsem na sebe hrdá. Nedá se říct, že bych si toho, že se blíží pololetí, ráčila všimnou a reagovala na to aspoň občasným otevřením učebnice ošetřovatelství, ale stejně. Jsem vyčerpaná nicneděláním. Jsem vyčerpaná vymýšlením důvodů, proč se neučit a radši koukat do zdi, proč nejít do školy a radši zůstat doma trávit půl dne v posteli X a neříkat to mamince, a proč si nenafackovat za to, že jsem líná jako vepř. Mám prostě těžkej život. :D


Po týdnu lhaní jsem v pátek odpoledne kápla božskou a přiznala mamince, kde trávím poslední dny podstatnou část času. Snažila se tvářit, že jí X nevyvádí z míry. Zachovala důstojný výraz a oznámila mi, že to stejně tušila, a že neví, proč jsem lhala. Je mi devatenáct. Nemůže mě přivázat k posteli a dát mi domácí vězení. Já si ale myslím, že by klidně mohla a včera, když objevila klíče od jeho bytu na botníku, dokonce i vypadala, že uvažuje o tom, že si donese provaz. Faktem je, že za to z velké části mohla ta sranda, kterou jsem jí předložila jako fakt, se kterým by se měla smířit.

M.: "Prosím tě, co je to za klíče na botníku? Ty si přinesla ty?"
L.: "Jojo, to já. Jsou od X bytu..."
M.: "Cože? Od jeho bytu? Proč ti dává klíče od jeho bytu? Po týdnu?!"
L.: "Znám ho roky, mami, nevyšiluj. Nabídl mi, abych u něj přes týden bydlela, když se mi bude chtít. Mám to od něj jen pár minut do školy, bylo by to docela fajn, co myslíš?"
M.: "To snad nemyslíš vážně?!" (Následuje výčet miliardy důvodů, proč je jeho nabídka irelevantní.)
L.: "Uklidni se, mami, dělala jsem si srandu, odjíždí pryč a poprosil mě, zda bych se mu nestarala o zvířata."
(Matce se ulevilo, ráda by mě radostí objala a společně se zasmála vtipu, ale z výchovných důvodů nahodí naštvaný výraz, otočí se na podpatku a odchází k televizi.)

Jsem zlá dcera, já vím. A proto teď místo školy opět odcházím tam, kam mě to poslední dny nebezpečně táhne, abych se odpoledne mohla vrátit domů a tvářit se, že jsem se ve škole měla fajn. What's going on?

 


Komentáře

1 Natas Natas | Web | 22. ledna 2013 v 12:10 | Reagovat

Mohlo by být hůř. Ale není to od tebe pěkné, kárat tě nebudu ;-)

2 Any Any | Web | 22. ledna 2013 v 12:26 | Reagovat

Taky si teď často říkám, že jsem zlá a zkažená x)

3 pavel pavel | Web | 22. ledna 2013 v 14:41 | Reagovat

Mít jeho klíč po pouhém týdnu, to je úspěch a to se taky každé holce nepovede. :-D
Taky by mne hned napadlo, že mu chodíš zalévat kytky. :-)

4 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 22. ledna 2013 v 19:04 | Reagovat

Tak takto zavtpikovať by som nedokázala. Rešpekt :D... Tebe ale aj mame, že si to odniesla vo zdraví :-D

5 pukina pukina | E-mail | Web | 22. ledna 2013 v 19:45 | Reagovat

Chudák mamča :-D

6 Lenin Lenin | Web | 22. ledna 2013 v 21:03 | Reagovat

[1]: Není, však jsem se dnes večer z výčitek svědomí radši přiznala, že jsem byla za školou. :-D

[3]: Zase mu je vrátím, takže to za úspěch nepovažuju. :D

[4]: Takový vtípky já jí dělám pořád. Divím se, že mě ještě nevydědila. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama